Zprávy ze školy
Přestože jsme na prahu nového roku, vrátíme se ještě do poloviny listopadu, kdy ve škole proběhla přednáška „Jak se dělá férová čokoláda“ ve 4. a 7. třídě, všichni se seznámili s historií a současností pěstování kakaa a výroby čokolády. Čtvrťáci pak rozděleni do skupinek se snažili odhadnout, jaká částka z celkového výdělku připadne pěstitelům a sběračům kakaových bobů, dále dopravní společnosti, která kakaové boby převáží, majitelům továrny, kde se čokoláda vyrábí, a nakonec prodejcům čokolády. Vysvětlili si a pochopili, co znamená „fairtrade“, v závěru nepřišli o sladkou tečku a vyzkoušeli si uvařit vlastní čokoládu z kakaových bobů.
Na toto navázal velmi pěkně postavený pořad pro 3. třídu o tom, co se všechno stane, než se z kakaových bobů stane čokoláda v obchodě. Nejprve byly děti vtaženy do této problematiky pohádkovým příběhem o hledání vzácné plodiny pro výrobu lahodného pokrmu. Příběh všichni prožívali, protože přednášející prolínal povídání s dramatizací, k níž si vybíral herce z řad žáků. Objevitelé a výzkumníci, dvě vybrané děti ze třídy, se dopracovali ke skutečným bobům. Potom se ve třídě rozdělili do skupinek, které dostaly určité množství bobů, hmoždíř a paličku. Dle instrukce si děti boby rozmělnily v hmoždíři. Prášek byl odevzdán kuchaři, opět se jednalo o dítě ze třídy. Ten promíchal vzniklý prášek s patřičnými ingrediencemi a pod dohledem šéfkuchaře, paní učitelky, začal na vařiči míchat voňavou hnědou hmotu. Upravenou hmotu nalili do formy. Zatímco čokoládová hmota ve formě chladla, podívali se na film o historii čokolády i procesu její výroby. Závěr byl velmi příjemný – všichni si pochutnali na vlastnoručně vyrobené čokoládě.
25. listopadu navštívila 2. třída výstavu zaměřenou na osobnost a dílo Radka Pilaře ve Ville Pellé. Nejprve pro žáčky byla připravena komentovaná prohlídka, ale zcela je pohltila dílnička, kde si vyzkoušeli animaci, vytvářeli koláž, poznali, co je asambláž. V závěru je pobavil krátký film „Písnička pro sklíčka“, kde tento výtvarník zajímavě rozhýbal právě sklíčka, korálky a kamínky.
V pátek 3. prosince zavítal mezi žáky 1. stupně Mikuláš s anděly a čerty, kteří obešli postupně třídy a z knihy hříchů Mikuláš přečetl, v čem by se děti měly polepšit. Některé děti se bály čertů tak moc, že bez odporu slíbily, že se určitě polepší. Když zazpívaly pěknou písničku, zarecitovaly básničku, dostaly za odměnu sladkosti od andělů.
Třída 5. A v úterý 7. prosince se seznámila s maňásky při tzv. „Maňáskování“. Jednotlivé skupinky vytvořily příběh s vánoční tématikou pro tyto loutky, promyslely i repliky jednotlivých postav svého příběhu, posléze sehrály krátké divadlo pro zbytek třídy. Záměrem bylo teoretické i praktické seznámení s touto technikou a vyzkoušení si náročné práce scénáristy, režiséra a dalších profesí.
Další den 2. třída navštívila divadelní představení „Jak jsem se ztratil“ v Divadle v Dlouhé. Tato komedie laděná vánočně dětem vykouzlila na tvářích úsměv, nejvíce je upoutaly písničky, které se nelinuly z reproduktorů, ale hudbu vytvářely skutečné hudební nástroje.
Čas velmi rychle plynul a již tu byl 21. prosinec, poslední den školy před vánočními svátky. Tradičně ho žáci strávili ve svých třídách u ozdobených stromečků a všichni netrpělivě očekávali, až si rozbalí dárečky od svých kamarádů. 9. třída se během vánoční besídky spojila online s Domovem Pod Skalami Kurovodice, p.s.s. – pro mentálně postižené. Žáci obyvatelům Domova zazpívali vánoční písně, sehráli nacvičenou scénku a vzájemně si všichni popřáli krásné Vánoce. Domov na oplátku poslal záznam jejich vánoční scénky. Tím však tato družba nekončila, pro domov si již předem deváťáci připravili dárky a šesťáci přáníčka, která jistě v Domově udělala radost.
Vánoční prázdniny utekly jak voda a opět jsme se vrátili do školních lavic, nyní nás čeká především práce, aby vysvědčení bylo co nejlepší. Ovšem určitě učení zpestří opět nějaké zajímavé akce, třeba i netradičně předané pololetní vysvědčení. Na to si však budeme muset ještě počkat.
A na závěr ještě Cimrperličky
Neboť naše škola nese jméno českého velikána Járy Cimrmana, nechceme zůstat pozadu a v duchu jeho odkazu bychom Vám nepravidelně přinášeli vtipné hlášky, které se zrodily při výuce v hlavách našich žáků a poté přímo vyskočily z jejich úst. Pod heslem „Humoru není nikdy dost.“ se podělíme o dvě z hodin přírodopisu:
Vnitřek oka vyplňuje rohožka.
Arménie je onemocnění srdce.
Jana Skuhravá